Daník Eman z Kleteckého jezu
Když už jsme přišly v roce 1999 o dva jezevčíky Adélku a Daníka,netrvalo ani týden a táta říká , POJEDEME SE PODÍVAT NA NOVÉHO DANÍKA,,
A tak se jelo do Lomnice nad Lužnicí k panu Leštinovi.Zrovna měl volné ještě dva pejsky.Jenže pejsek co se nám líbil byl světlý divočák,už byl zadán a ostatní se nám moc nelíbily.Byli hodně tmavý ale nakonec se jeden vybral a toho si pár dní po této první návštěvě přivezl táta domů.
Od začátku bylo jasné že stálé jméno Dan se prostě neporuší a i tento malý pejsek bude Daník.A tak také bylo.Daník se od malička projevoval velmi slibně a i později už společně s mou Megan,byl po pracovní stránce daleko lepší než ta moje tmavá fenka.
Už na první naháňce Daník prokazoval hlasitost.Bylo jasné že bude neskutečně šikovný a to taky byl.
Zkoušky zvládly jak lesní ,tak noru, akorát tedy barvářské se moc nepovedly.Táta tenkrát přecvičil Daníka a na zkouškách se to projevilo a spadly až do třetí ceny.
Naproti tomu Daník dohledával zvěř s takovou jistotou a přesností,že si tátu mnohokrát volali aby vzal Daníka a přijel,protože jejich psi selhali .
A tak byl Danda vážený pes.Několikrát jsem si ho brala na dohledávku i já.Stačilo Dandu pustit a vždy nás svým hlasem nasměroval na správná místa.Má Megan vždy sešla nebo se vrátila ale kdepak Danda ten vždy nasál a vyrazil.
Jak se jezdilo na naháňky tak Danda jezdil samo taky.Kolikrát jsem si brala Daníka když táta byl v práci a jezdila jsem se všemi jezevčíky co jsem měli.
Dohromady dokonale prohledávali houštiny a nebáli se i riskovat.Jednou tata s Daníkem vyrazil na naháńku pro zahraniční hosty a Daník se tenkrát zakousl divočákovi do kůže a nepustil,za to tenkrát měl tu čest a seděl mezi zahraničními hosty na stole a ti ho krmily kdejakými dobrůtkami.Aby ne protože,ten divočák se rozběhl přímo za hosta a ten střelil.Naštestí ne Daníka.
Když byl starší tak u nás zůstal Lesánek jezevčík syn po mojí Megan.Daník a Lesánek se měli rádi,společně pracovali také dobře ale jednou ráno v klubovně před naháňkou se ti dva servali a obmotali tátu vodítkem a strhly ho na zem.Celý den už na sebe ani nezavrčeli a večer spolu spinkali na dece a byli nejvěrší kamarádi.
Jednou v létě se spolu ti dva servali.Nedalo se nic dělat a jelo se na šití.
Veterinář mi říká - toho šedivýho nemůžu uspat,co kdyby to nepřežil.Myslel Dandu.
A tak se domluvilo,i když se mi do toho nechtělo,že Daníka podržím a Lesan se uspía než usne Lesan tak se zašije Danda.A tak se stalo.Zatímco Lesánek se pomalu propadal do svého snu tak se Danda posadil na stůl.Já čekala jak bude naříkat a jak ho budeme muset držet.Měl na prsou kůži rozšklebenou a já si říkala,co řeknu doma jestli se to nepovede.
Nojo,jenže náš Daneček zaťal tesáky a držel.Vždy když jehla projela kůží,bylo na Dandovi vidět,jak tesáky zaťíná a prostě drží.Ani jednou se po veterináři neohnal a ani jednou nezanaříkal.Držet jsem ho nemusela.
Tak se v jednu chvíli,šily vlastně oba.Než Lesan pořádně zabral a začal chrápat tak byl Danda hotový a šlo se na Lesana.
Po cestě domů když se Lesan začal budit,byl Danda už zase frajer tak jako dřív.
Věřte mi nebo ne tenhle pejsek se mě natrápil.A to ve chvílích kdy už v pokročilém věku prostě naháňky nemusel a šel domů,nebo k nějakému střelci a počkal si až si pro něj táta dojde.
Před 4 lety (Daníkovi bylo 12 let)místo aby se držel ostatních psů v leči,si to nabral pěkně ke známému do Sedla kde si hezky v teple počkal až si pro něj táta přijede.
Bylo něco po poledni a mě drnčí telefon ,, Ahoj prosímtě k nám přišel asi Váš jezevčík"je doma táta.
Po telefoním popisu říkám to je Danda oni za Vámi mají myslivci naháňku.Zavolám tátovi at si pro něj dojede.Neměl ho už brát,protože má doma jiný.
Večer jsem tátovi dala co proto,že je Danda už starej a zaslouží si odpočívat.Táta jako by zapoměl kolik mu je let!!
A Danda pomalu stárl dál,a bylo na něm vidět jak už mu stačí opravdu jen málo a unaví se.Táta vzal občas Dandu na dohledávky a pokaždý když byla zima dostal přikázáno,že si Danečka vezmem do tepla.Jenže Danda to tady rád neměl.Ostatní by se domů nakýblovali a rozvalily všude možně jen aby mohly být v teple,jenže to Daneček opravdu ne.Byl raději venku s ostatními.
Když ho táta vzal na dohledávku tak se Daník stratil.Popravdě už neslyšel takže ani nevěděl,že je po něm schánka.Horší bylo že když byl sníh a mráz a začalo hustě sněžit měla jsem strach,že se Danda už nevrátí.
Poslední dny byli takové že pokud jsem chtěla aby se Daník prošel alespoń po zahradě,musela jsem pro něj do boudy.Lehce jsem ho pohladila,tak aby se nelekl a vzbudila ho.Už chodil pomalu ale stále jistě.Pořád byl veselý a usměvavý jezevčík.
Jako lovecký pes byl vynikající ,jako společník dokonalý ale jako věrný přítel nenahraditelný