AŠAR OD KRÁLE VÁCLAVA
Krásné jméno pro jezevčíka-AŠAR
Jednoho mrazivého nedělního dopoledne se u nás na schodech u domu objevila blondatá hlava nějaké paní.Mé zděšení-Ježiš už zase někdo něco nabízí,jenže ono to bylo ve skutečnosti jinak.
Paní na schodech se mě ptala zda máme psi a zda je také cvičíme.
No cvičíme ale o co přesně máte zájem??
No my máme jezevčíka a rádi bysme zkoušky.
Máte ho sebou ráda bych ho viděla a hned si něco řekněme o výcviku-půjdeme dovnitř nebudeme stát na schodech.
Paní se mnou šla dovnitř a pán šel pro jezevčíka.Když vkráčel jezevčík do kuchyně mě spadla čelist.Strašně dlouhou dobu jsem něco tak pěknýho neviděla.Ašar tmavý skoro černý jezevčík a temperament.Toho cvičit by byl boj i procházka růžovým sadem!!
A tak to vlastně začalo.
Tak jsem se já seznámila s jezevčíkem jménem Ašar od Krále Václava.Mé kritické oko leckdy lecos přehlédne ovšem tímto jezevčíkem jsem byla skutečné uchvácená.Hned jsem ho tipla na titul i na zkoušky.
Slovo dalo slovo a domluva byla taková že Ašar se k nám po výstavě přestěhuje na pár měsíců abychom jako první udělali norovací zkoušky.Doma jsem sváděla velmi ukrutný boj o to, kdo Ašara na norovačky povede a kdo ho vlastně bude cvičit.Tak takhle jsme se tady s tátou hádali skoro 14 dní.A nakonec jsem zvítezila já.Chtěla jsem ho já,protože nemám ještě předvedený určitý počet psů.Majitele Ašara si dlouze rozmýšleli zda nám ho tady nechají.Chápu to.Přeci jen strčit svého psího kamaráda k němohu cizímu,koho ani neznáme,není jen tak.Ale nakonec po výstavě jel Ašar se mnou domů.Helence tekly slzy a mě taky dobře nebylo.Doma ho basseti moc nebrali,vždyt to byl cizák a pořád obtěžoval všechny než si vybral pouze Sísu.
První týden jsem s Ašarem chodila pouze na procházky,abychom se spolu lépe seznámily a brala ho ukázat mu lišku.Jeho zájem o bystroušku mě těšil.A náš Ferdík prskal až se Ašarovi srst ježila.
A pak jsme začali dvakrát v týdnu jezdit na noru.Zezačátku to Ašar bral jako hru.Nebál se do vsuku,jen ta hlasitost než se projevila.Vždy když jsme jeli na noru tak jsem měla Ferdu v kufru a Ašara na sedačce.Stočil se do klubíčka a spal.Kolikrát jsem si říkala,že to vzdám.Že to nepujde.Ale cvičila jsem tolik psů,že jsem si řekla,že v něm tu pravou loveckou vášen probudím.A potřetí návštěvě nory se konečně Ašar začal projevovat-SLÁVA -Tak polovina uspěchu je skoro hotová.Tět ještě ta rychlost.
Ašar je velký,pěkný jezevčík a tak mu spády v noře dělali problém.Takže byl trošku pomalý.Poprvé mi noru na rychlost proběhl za 1 23.
To jsem se zhrozila,vzpomínala jsem na své fenky-jedna 18 vteřin a druhá 22.Mé střely.
Ale Ašar se postupně začal zlepšovat,jeho nejlepší skore na čas bylo 25 vteřin.Na jeho velikost nádherný výsledek.Zájem o lišku byl den ode dne silnější.
Plánovala jsem,že ho na poslední nácvik vezmu na noru už do Týna nad Vltavou, ale pršelo celý týden před zkouškami a tak jsme dali pauzu.Však on to zvládne.
Přišla sobota ráno-všechno připravené a může se vyrazit.A tak se jelo.Osazenstvo vozu byl můj táta,strejda,manžel a dcera a samozdřejmě Ašar-bez něj to být nemohlo))
Po týdnu deště byl vzduch krásné čistý,zkrz mráčky ukazovalo a usmívalo se sluníčko a slibovalo krásný den.
Při nástupu,kontrole tetovacích čísel,přišlo losování.Já jsem si opravdu nikdy nevytáhla dobré číslo.Ale co je dobré číslo?Je to číslo 1 nebo snad 15??
Nene já měla u své Megan pouze štasnou ruku.Tentokráte jsem si vytáhla číslo 23.Naše osazenstvo se šklebilo smíchy.Jak by ne.Na ty čísla mám opravdu pech.
A tak jsme měli čas.Kolem 13 hodiny mi volali majitelé Ašara,že jsou poblíž a že by už přijeli.No moc jsem je tam tak brzy nechtěla ale nakonec jsem svolila s tím že já už půjdu přešlapovat blíže k noře a oni si zatím dají kafe a počkají.
Ašar byl absolutně v klidu.Během chvilky jsme šli na řadu.Po tradičním představení psa a vůdce se šlo přímo ke zkoušce.
A Ašar??Hlasitost prokázal a ještě nám zbývala rychlost.
Vytáhla jsem Ašara z nory a hnala ke vsuku ale ouha,Ašarovi se najednou nechtělo.Už jsem byla neštastná,že všechno bylo zbytečné a že je to kuba hloupej.Ale najednou přišel obrat a Ašar přeci do vsuku zajel a během pár vteřin se ozývalo haf haf haf a bylo hotovo.
Rozhodčí se na mě smáli a ukazovali palec nahoru a mě bylo jasné,že jsme to zvládly a že se to povedlo.Majitelé Ašara zvláště Helenka prožívala doslova muka.Ani se raději nedívala a jen držela pěsti a přála si aby už byl konec.
A tak jsem se seznámila s krásným jezevčíkem Ašarem kterého mám moc ráda,a beru ho jako by byl náš.I když není.Ašar se u nás připravuje i na lesní zkoušky.Doufáme že se mu jeho necnost zdrhání konečně rozleží v hlavě a zkoušky napodruhé zvládne.
http://www.youtube.com/watch?v=0RISJ3fu1to&list=UUkIY17C-fgYKzprUEJaH4aw
<iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/0RISJ3fu1to" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>
